Ve čtvrtek 13.9. byl Mezinárodní den závětí. Pokud jste o tomto významném dni ještě neslyšeli, tak vězte, že opravdu existuje.

Mezinárodní den závětí připomíná lidem v desítkách zemí po celém světě význam závěti a to zejména v souvislosti s možností věnování peněz, nemovitosti či cenných papírů dobročinné nebo veřejně prospěšné organizaci. 

Tomuto významnému dni věnovala svůj pořad Host i moderátorka Radiožurnálu, Lucie Výborná.

Jen málokterá úřední listina dokáže vzbudit tolik emocí jako závěť. Neexistující závěť nebo nevyrovnané dědictví dokážou se vztahy v rodině pěkně zahýbat. „Přesto u nás dosud většina lidí závěť neřeší,“ říkají v rozhovoru s Lucií Výbornou Jan Gregor a David Valouch, kteří připomínají Mezinárodní den závětí. Ten připadá právě na dnešek.

Nemáte žádné příbuzné? Tak pozor. V případě vaší smrti by veškerý váš majetek připadl státu. „Může se to stát i v případě, že závěť sepíšete, ale nemyslíte na veškerý majetek, pak zbytek připadne státu,“ popisuje David Valouch

Ročně státu propadne přes 200 milionů korun. „Od roku 2014, kdy se rozšířily dědické třídy, ta částka mírně klesla, ale nijak dramaticky,“ dodává Jan Gregor.

Závěť nejen u notáře

Ať už se svůj majetek v závěti rozhodnete odkázat komukoliv, v zásadě vám prý stačí závěť psaná rukou. Je třeba ale splnit několik podmínek. „Musíte ji napsat vlastnoručně celou, podepsat ji a datovat. Nebo ji můžete napsat na počítači, pak ale musí být vlastnoručně podepsaná a dva nezávislí svědci musí dosvědčit, že závěť obsahuje vůli zůstavitele. Třetí možností je sepsat závěť u notáře.“

Právě třetí možnost je podle Jana Gregora nejbezpečnější. Nebo minimálně nejméně zpochybnitelná. „Pokud člověk závěť sepisuje sám, nemůže si být jistý, jestli dodržel všechny náležitosti, naopak notáři s tím samozřejmě mají zkušenosti. Závěť si u notáře můžete také nechat uložit. Člověk tak má jistotu, že se jeho závěť nikde neztratí.“

Mimochodem, platná závěť má vždy přednost před takzvaným děděním ze zákona. Dědictví navíc dědic může během jednoho měsíce (nevratně) odmítnout. „Dědic dnes odpovídá za dluhy i svým majetkem, dluhy se mohou objevit i později,“ varuje Jan Gregor.

Celý rozhovor si můžete poslechnout zde.

Text převzat z webu Radiožurnálu.