Naše blogerka paní Eva Kozderková se v poslední době zúčastnila několika divadelních představení o kterých nás detailně informovala. Níže přinášíme takový její malý souhrn, souhrn zážitků..
...Dnešní odpolední představení v Divadle Na Fidlovačce (Joe DiPietro: Famílie) se mi přelíbilo.
Vtipný i dojímavý děj, výborné výkony všech šesti herců, potlesky na otevřené scéně, záplava květin pro všechny herce a pro jednoho staršího muže v publiku, který se však na pódium nedostavil (pravděpodobně Juraj Herz, který hru nastudoval).
Velký dík za příležitost k návštěvě tohoto sqělého představení. Posílám pár nepříliš kvalitních snímků, neboť můj foťáček Jaromír II. je fajnšmekr na dobré osvětlení.
Už se těším na pondělní návštěvu Komorní scény Divadla Na Fidlovačce…
…dnes, tj. v pondělí 9.10.2017, jsem díky Vašemu velkému daru navštívila představení Třetí prst na levé ruce v Komorní scéně Divadla Na Fidlovačce. Na této scéně jsem byla poprvé, a rovnou hned v první řadě :-).
Byl to velký herecký koncert dvou protagonistek, Ivy Pazderkové a Martiny Randové, které si několikrát „vypůjčily“ do děje i některé diváky (pár – muže a ženu, vedle nichž jsem seděla).
Děj měl úžasný spád, mnohonásobně převažovaly scény komické, občas se děj rozvíjel ve vážnější poloze a závěr vyzněl smutně. Jedna z obou protagonistek měla slzy v očích, čehož jsem si všimla až při děkovačce, a že jich bylo, jéje 😀
Název té hře dala stejnojmenná píseň v angličtině, která zde několikrát zazněla. Pokud byste si ji chtěly poslechnout, přikládám URL z Youtube. https://www.youtube.com/watch?v=mZvgyZSVYZs
A už se těším na 16.10.2017 do Divadla Na Fidlovačce, tentokrát na představení Eva tropí hlouposti…
…Na obou scénách jsem zhlédla tři představení: Famílie, Třetí prst na levé ruce, Eva tropí hlouposti.
Vybrala jsem místa v první a druhé řadě. Zážitek jako hrom.
Ani NW hůlky nepřišly v poslední době zkrátka (ty by mi zase daly …).
Jedna z nich se sice vlivem vypadlého kousíčku jakési problémové pojistky o ca dva centimetry zmenšila, ale držííííí jak helvétská víra, a to je hlavní.
NW hůlky si pochvalovaly můj výběr vycházek do Hezka.
On je totiž ten podzim tak nějak rok od roku barevnější.
NW hůlky mi o5 zprostředkovaly jedno nečekané příjemné setkání na Pusté vinici v Troji, kde kromě jednoho páru nebylo živáčka. A tu najednou ženská polovina páru na mne zavolala: „Evičko!“ A bylo z toho úkladně pěkné setkání, známe se z komparsu, paní jménem Anička se navíc věnuje zpěvu vážné hudby. Je úžasná. Její přítel nás telefonem fotil ostošest, i když jsem ho upozornila, že mu zřejmě brzy dojde kinofilm, a posléze jsem ho po prohlédnutí snímků pochválila slovy: „Mohu Vám říkat Jene Saudku?“ Nezeptala jsem se těch milých lidiček, zda mohu poslat společné snímky, takže nic…
divadelní blog