…

dnes mé NW hůlky prudce zatoužily spatřit uměle vytvořené menhiry a rozhlednu v Úvalech. Inu, proč ne. Sympatický vláček Elefantíček nás tam s kamarádem dovezl. Cestu k menhirům jsme si notně zkrátili trošku příkřejším stoupáním, během něhož dva páry NW hůlek skřehotaly blahem (místní nám tu zkratku upřímně rozmlouvali). Nepotkali jsme v té pustině živáčka, natož mrtváčka.

Po vystoupání jsem taktně šla napřed, nechtějíc být na doslech kamarádova přijatého hovoru na mobilu. Došla jsem k menhirům, kde v té době byla rodinka se dvěma malinkými roztomilými holčičkami. Pozdravila jsem, a dotazem jsem se ujistila, že se tudy dostaneme k rozhledně.

Mluvčím rodinky byl sympatický čtyřicetiletý (jak se později ukázalo) muž, poněkud extravagantního vzezření (dlouhý světlý vous, dlouhý světlý vlas), jenž se mne zeptal: „Natáčela jste s námi, s kapelou Divokej Bill, videoklip Čmelák, že?“ Překvapeně jsem přisvědčila (hm, ono to natáčení totiž proběhlo 4.11.2006). Pointa spočívá v tom, že jsem tam byla jako komparsistka a ve videoklipu https://www.youtube.com/watch?v=gZFhph97Vmo) jsem se párkrát mihla, poprvé snad kolem 1.40 min a dál v ještě kratších intervalech, takže, když zrovna divák  mrkne, ve videoklipu mne nespatří :-D.

Děkuji Vám, NW hůlky, za to nenadálé milé setkání, možná, že za to „mohly“ i ty menhiry.
A klobouk dolů před pamětí člena kapely Divokej Bill, že si po více než deseti letech vzpomněl na setkání s jednou z mnoha komparsistek.
Jo, a toto foto vzniklo na přání člena té kapely. Fotila jeho paní.

Paní Iveto (pozn. Luxová), tenhle člen kapely Divokej Bill byl nepochybně úspěšným absolventem Vašeho kursu Trénování paměti.

S pozdraveníčkem
Eva

Za ta všechna má neuvěřitelná setkání,
za ty všechny mé neuvěřitelné příběhy
mohou NW hůlky od Vás, a ony se fakt činíííí 🙂

Díky,
Eva