Víte, co je to HOAX? Že jste to podivné slovo nikdy neslyšeli?
Rozhovor o hoaxech a příp. dalších nebezpečích, které na nás mohou na internetu číhat poskytla naše kolegyně Hana Čepová časopisu Doba Seniorů.
Co je to HOAX (čti houks) a k čemu se využívá?
Toto slovo se nejčastěji překládá jako mystifikace, či novinářská „kachna“, ale hoaxy jsou také různé poplašné zprávy, podvodné a vymyšlené zprávy stejně tak ale může jí o nějaký žertík. Články a texty jsou většinou psány tak aby na první pohled, už v nadpisu šokovaly a vzbudily zájem. Často ve svých textech využívají tvrzení, že za podklady k jejich zveřejnění stojí renomované instituce – typicky WHO (Světová zdravotnická organizace), IMF (Mezinárodní měnový fond), CIA (Ústřední zpravodajská služba Spojených států Amerických) atp. a spoléhají se na pohodlnost čtenářů, kteří si ať již z důvodů vlastní lenosti, nebo neznalosti světových jazyků nesnaží informace kriticky ověřovat.
Text takového článku se snaží čtenáře přesvědčit o důležitosti a naléhavosti. Často se v textu vyskytuje „toto je pravda“, slovní spojení, které by seriózní novinář, nikdy nenapsal.
Článek dále např. informuje o tom, že se jedná o zprávu z důvěrných zdrojů, čerstvě uniklou tajnou zprávu, část textů je psána KAPATÁLKAMI, za textem je několik vykřičníků, aby přitáhl ještě více čtenářovu pozornost. Většina textů pak končí klasickým „sdílejte, než to smažou“ a vyzívá čtenáře k tomu, aby text dále rozesílali.
Proč je zrovna u nás tolik rozšířené a oblíbené rozesílání hoaxů?
Myslím, že na tuto otázku jsem již odpověděla v předchozím textu. Je to jednak způsob, jakým jsou tyto texty napsány a dále je to naší přirozenou pohodlností a neochotou k ověřování si informací. Všichni vyrostli na tom, že „na každém šprochu je pravdy trochu“ a nad pochybnostmi prostě mávneme rukou. Dalším argumentem, který ale neobstojí je „když mi to posílá Franta, kterého znám od školy…“, tak to musí být pravda.
Každopádně, pokud zpráva obsahuje výše uvedené a navíc výzvu k hromadnému rozeslání na další adresy, je to jednoznačně podezřelé a s největší pravděpodobností to HOAX je.
Čas od času se stane, že se jedná o opravdovou prosbu o pomoc. Ale tyto zprávy se často začnou šířit až v době, kdy již nejsou aktuální.
Když zmiňuji prosby o pomoc a zaslání finančních příspěvků, je potřeba říct, že i tady se najdou tací, kteří zneužívají lidskou dobrotu a snaží se z lidí pod záminkou nemoci, nebo nějaké jakoby diskriminace, vymámit z lidí finanční prostředky. Dovoluji si tímto vaše čtenáře apelovat, aby podporovali pouze organizace a jednotlivce, které skutečně znají a mohou si ověřit jejich totožnost, příp. i to, jak se svěřenými prostředky nakládají.
Jak „normální“ člověk pozná, že zpráva třeba v mailu je HOAX?
Především nesmí být líný si informace ověřovat. Asi nejjednodušší cestou je podívat se na webové stránky www.hoax.cz. Spousta hoaxů je tam zpracována a vyvrácena.
Já na svých přednáškách vždycky říkám, že je potřeba používat i zdravý, nebo chcete-li selský, rozum. Pokud čtu něco, o čem intuitivně trošku pochybuju, zkusím si informace někde ověřit. A pokud nemám čas či chuť si inkriminovanou informaci ověřovat, prostě ji nešířím dál ani emailem, ani na sociálních sítích.
Už v našem minulém rozhovoru jsme se bavily o nebezpečích, která na nás číhají v digitálním prostředí. A na ta můžeme narazit i tady. Při kliknutí na odkazy v emailech se můžeme dostat na potenciálně nebezpečné stránky obsahující škodlivé kódy (viry/malware) či na dezinformační stránky. Krásnou prezentací s květinami či zvířátky si můžeme zavirovat počítač a pokud prezentaci dál přeposíláme, posíláme nechtěný dárek i přátelům.
Jak se nemají posílat hromadné maily s viditelnými adresami ostatních lidí – stále to co běžně děje…
To je trochu těžká a navíc technická otázka. Adresáty samosebou mohu dát do tzv. skryté kopie, pak nejsou vidět. V tu chvíli si to ale mailserver vyhodnotí tak, že posílám SPAM a přesune tam adresátovi automaticky můj email, místo do složky doručená složka.
I tady musím apelovat na vaše čtenáře – zvažte, zda musíte vše, co vám přijde, slepě přeposílat dál a zda musíte opravdu obesílat všechny své přátele a kontakty v adresáři.
Čeští elfové, což je internetová skupina, která si klade za cíl m.j. boj s dezinformačními kampaněmi v českém kyberprostoru zveřejňují databáze dezinformačních řetězových e-mailů, které kolují českým kyberprostorem. Na říjnu 2021 jich evidovali 10 tisíc, teď, na začátku března už jich je přes 15 tisíc. Ta čísla jsou ohromná a Česká republika je v nich bohužel na čele pomyslného žebříčku.
Proto ještě jednou prosím, snažte se vždy zvážit, jestli opravdu musíte vše, co vám do vaší emailové schránky přijde, přeposílat hromadně dál. Digitální prostor je, tak jako tak, informacemi přeplněný.
Text vyšel v časopise Doba seniorů č. 4/2022, autor Jana Pištěková
Ilustrační obrázek PIXABAY.COM