Blog Evy K. – nový objev – geocaching!

V minulém týdnu proběhla v Komunitním centru speciální vycházka. S pomocí “GPSek” se hledaly tzv. “kešky”.

Počasí nebylo zrovna přívětivé, ale naše blogerka, Eva K., to nevzdala a zde jsou její zážitky.

 

Velezážitek ze světa geochachingu

Můj velezážitek z objevení světa geocachingu si prostě absalátně nemohu nechat jen tak pro sebe.

 

Členové expedice:

Renomovaný průvodce světem geocachingu: pan Karel “Kačer” Pinkas (dále pKKP)

Účastnice: Eva “Kachna” Kozderková (dále EKK)

 

Po vystoupení z autobusu ve stanici Střížkov jsem zahlédla nepřehlédnutelný maják, pKKP. Společně jsme očekávali příjezd dalších účastníků expedice, prý minimálně ještě jedné dámy, jíž jsme velkomyslně věnovali posečkání na pár příjezdů pro ni vhodných autobusů. Nepřijela …

Statečný pKKP se i přes “hojnou” účast, kupodivu nepokusil o útěk.

Vydali jsme se tedy na trasu, vytyčenou pKKP. Cestou mi pKKP představil nevídané zařízení GPS, jež pro mne bylo dosud pouze slýchané, a dnes poprvé i vídané, tudíž už není nevídané. Bylo to jeho vlastní, ostatní dvě vypůjčená zařízení prý odmítla spolupráci.

 

Našla jsem svou první “kešku”!

A nastojte, tu vzácnou věcičku mi pKKP vetkl do ruky, vysvětliv mi, jak se s ní pracuje. Posvátně jsem si omotala řemínek kol pravé ruky a dychtivě jsem sledovala tu návodnou chytrou červenou šipčičku, směřující k cíli, spolu s ubývajícím počtem metrů. pKKP mi přitom předčítal nápovědu k vyhledání “věcičky”. A už jsme u první skrýše! Krásná miniboudička na stromě. pKKP vyjímá obsah, a tak prvně spatřuji papírky, popsané nálezci. pKKP připojuje svůj zápis.

A jdeme dááál. GPS se ocitá o5 v mých rukou (a tak tomu bylo po dobu naší expedice už furt, stále a pořád, heč) a přivádí nás k dalšímu cíli (bilboard, skrýš metr nad zemí). A prý že mám hledat, pKKP po nápovědě postával opodál. Po chvilce už “to” třímám v ruce. Huráá! Předchozí rituál se opakuje (zápis, tentokrát dvojitý, pKKP mne tam taky zapsal, moje radost byla převeliká). A putujeme dál, můj krokoměr skřehotá blahem. Cestou mi trpělivý pKKP sděluje velezajímavé informace. Hltám je a kromě toho se nenasytně vyptávám. pKKP připravil osm rozmanitých hledání. Jedno z nich se zakládalo na výpočtech. Když jsme došli na místo, kvůli nejasné nápovědě jsme od hledání upustili. Kdybych měla popsat všechna další místa (lavička v Parku Přátelství, soulaviččí u hřbitova, Svatá cesta, soupařezí), už by Vás to asi uspalo. Ale ten pro mne NEJ objev prostě ještě “musíte” vydržet. Tím míním nejzvláštnější skrýš. Dle nápovědy jsme otevřeli (šmarjá, chci říci, že to otevřel pKKP bez spoluúčasti mých obou levých rukou) kulatý minikanáleček, kde byla uložena jakási (od-za)šroubovací páka k otevření většího minikanálečku (techniko, braň se – bylo to něco od vody, zeptala jsem se pKKP, zda po otevření nezaplavíme Prahu).

A dost mých plytkých kydů, jimiž jsem se snažila vyjádřit velkou radost a vděčnost za dnešní odpoledne!

 

Jaké to bylo?

Po dohodě s pKKP připojuji fšechny pořízené snímky.

 

Bylo to prostě super-anti-kontra-multi-extra-unikátní odpoledne pro účastníka-jedináčka, jenž Vám tímto (v)děkuje.

Eva, rozmazlovaný senior-fracek

 

Autorka blogu: Eva Kozderková, všechny její příspěvky najdete zde

 

 

kešky

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.