V únoru letošního roku vyšel na Novinky.cz velmi pěkný článek, který se zamýšlel nad tím, od kdy jsme staří.
Kdy jsme staří? Hranice se stále posouvá
Ve středověku byli lidé staří, když jim bylo čtyřicet let. Před patnácti lety považovali lidé v průzkumech za hranici stáří věk 63 let. Vědecký a technický rozvoj však od té doby nabral obrátky, a tak se tato mez posunula ještě dál. Jednoznačné vymezení není, novější studie ji zasazují někam mezi 65. a 73. rok života.
„Pro mladé je zlomem ve vztahu k věku číslo, kdežto starší vědí, že starý je ten, kdo se tak cítí,“ řekla Právu socioložka Lucie Vidovičová. Věk, od kterého bychom mohli říci, že jsme staří, oficiálně neexistuje. Ani u nás, ani ve světě, potvrzují demografové.
Podle statistiků pojem senior není právní ani statistickou kategorií, ale kategorií spíše sociologickou. Chronologický věk není jednotným kritériem pro zahrnutí osoby do kategorie senior, společným pro všechny statistické výstupy, říkají statistici. Proto statistika pracuje s věkovými skupinami 0–14, 15–64 a 65 let a více, což je v souladu se statistikami Eurostatu a OSN.
Žijeme déle
Podle Světové zdravotnické organizace existuje tzv. období raného stáří (staršího věku, 60–74 let), období vlastního stáří (pokročilého, vysokého věku, 75–89 let) a období dlouhověkosti, tedy nad 90 let.
Švýcaři se za staré považují až kolem osmdesátky, podle studie japonské gerontologické a geriatrické společnosti se termín „starý“ vztahuje na osoby ve věku 75 až 89 let.
Za určitou pomyslnou hranici stáří byl a je považován odchod do důchodu. I ten se ale mění. Od padesátých let minulého století byl u mužů stanoven na 60 let, u žen nárok na penzi začínal podle počtu dětí v 53 letech. Nyní platí maximální věk pro odchod do důchodu 65 let.
Jak ale upozornil Vít Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů, je to jen hranice pro vznik nároku na důchod, ne oficiální hranice stáří. Psychologové mu dávají za pravdu, stáří je podle nich velmi individuální.
Navíc, s pokrokem lékařské vědy a stále větším životním komfortem se délka dožití v Česku prodlužuje. Za posledních deset let se střední délka dožití zvýšila o více než dva roky, za posledních sto let dokonce o třicet let.
Zatímco muž narozený v roce 1920 měl naději na dožití 47 let a žena téměř 50 let, současné ženy se dožívají v průměru více než 82 let a muži žijí v průměru přes 76 let.
Pokročilejší věk má samozřejmě i své stinné stránky. Zdravotních potíží přibývá a čeští důchodci mají nezřídka hluboko do kapsy. Mít nálepku starý také v České republice někdy znamená nezaměstnaný a neschopný adaptovat se na moderní dobu.
Vitální penzisté
Podle studie Ageismus od Lucie Vidovičové například čtvrtina mladých by omezila právo starších lidí vstoupit do politiky, aby ji nemohli pro svůj rostoucí počet ovlivňovat, a na 43 procent žen a 33 procent mužů ve věku 60 až 69 let se setkalo s nějakou formou věkově diskriminačního jednání.
Přesto jsou dnešní penzisté v rostoucí míře zvyklí trávit aktivně svůj volný čas, vracejí se i do školy a studují univerzitu třetího věku a také častěji než kdy dřív vyrážejí na dovolené včetně zahraničních. Senioři sportují, nakupují na internetu, používají mobily a počítače, mnozí i přes možnost odejít do penze pracují.
Lékaři potvrzují, že zdravotní kondice většiny lidí se zlepšuje. Výzkumy sice ukázaly, že pocit nástupu stáří začíná ze zdravotního hlediska obvykle v 70 letech, někdo se ale psychicky a fyzicky cítí a chová jako starý již v padesáti, dodávají.
6. 2. 2019, Jiří Vavroň, Právo
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/kdy-jsme-stari-hranice-se-stale-posouva-40270386
Ilustrační foto PIXABAY